|
(Knihy veršů, 1868)
| Návraty | | 23.04.2006 - 18:40:27 | reaguj | | Až jednou po létech ohlédneš se zpátky a zeptáš se sám sebe - čím jsem žil ? Přála bych si, abys uslyšel hlas své matky : Ano synu, žil jsi. Svým dětstvím a mládím pro radost a štěstí mé a tvého táty.Pro nerozlučné své kamarády. Pro lidi,kteří chtěli tvé rady. Pro ženu a děti,které tě měly rády. Pro záliby a zájmy,které ti život naplnily. Pro spravedlnost a čest,kterou ti chtěli vzít. Pro poctivou práci od níž ses nenechal odradit. Nežil jsi se shrbenými zády. Buď hrdý a jdi stále vřed, abys mohl říct : dokázal jsem zvítězit ! | |
| Návraty | | 23.04.2006 - 18:48:15 | reaguj | | Zas po létech se vracím domů. Jak pocity své vyjádřit? Jak Máří Magdaléna v slzách tonu. Nebo jen návrat ztraceného syna a nic víc? Tak je to ve snu nebo v Bibli. Já líbám zemi vašim potem zkropenou! Hledám váš pohled, vaši tvář! Nenajdu vás nikdy. Všechno už odvál čas. Opředeni pavučinou z hebkých nití, praskajících jak lana na stožáru lodí uprostřed nekonečného mořského vlnobití, zůstali jste s námi, v nás. Najednou objevil se život! Jak človíček malý, tak bezbranný a nahý! Vy jste mu dali možnosti a čas. | |
|
|
|
|
