suplik.dts.cz   
22.10.2018 - 04:04:20

Svátek má Sabina   


  Brána DTS

Rozcestník
Šuplík
Comenius
Vtipník
Pomůcky DTS


  Šuplík

Výuka
Věda a technika
Čeština
Internet a počítače
Ekologie
Prevence
Adresář prevence
Umění a kultura
E-projekt
Lužice
Edison

28.9.2002 - Čeština - Doc. Milan Žemlička
Setkání s češtinou: RUŠTINA – CO S NÍ?
Jazyky mají své osudy. Jsem pamětníkem radostných, neopakovatelných dnů a měsíců roku 1945, kdy se naše země zbavila německé okupace, obnovila československou samostatnost a snažila se vypořádat revolučními, tvrdými prostředky se vším, co dobu okupace jakkoliv připomínalo. Revoluce nehledí příliš na logiku či na etiku počínání. Nejprve němčina a pak ruština prošly u nás v minulém století obdobími povinné výuky a následného odmítání …
Po druhé světové válce se stalo, že se předmětem nenávisti (a tedy i symbolem odplaty) stal i německý jazyk. Nádherný, bohatý jazyk Goethův byl odsouzen jako nástroj útlaku a ponížení Čechů a Slováků. Na revolučních plakátech, jež se objevily velice pohotově po 8. květnu toho roku, bylo nařízeno, že slovo Němec se bude psát s malým začátečním písmenem, němčina bude vyřazena ze školních osnov a tak podobně.

Tuto revoluční horlivost jsme po pár letech korigovali a doháněli, protože němčina jako nejbližší cizí jazyk potřebovala učitele, nemohla být vymýcena z oficiální (diplomatické, komerční) ani osobní komunikace.

Do učebních osnov byl vložen jazyk vítězné velmoci – ruština. Navzdory příznivé slovanské příbuznosti se tento jazyk, vnucovaný na různých úrovních všemu obyvatelstvu, nestal nijak oblíbeným. Lze konstatovat, že v jistém směru dokonce osud ruštiny kopíroval osud předchozí okupantské řeči. Ruština se dočkala určité nepopulárnosti. Ve statistikách prospěchu žáků a studentů figurovala v pásmu nízkého průměru. Citace ruských slov a vět v prostředí divadelním a estrádním měla dokonce zaručen komický úspěch a velice lacino vyvolávala bouře smíchu.

Listopad 1989 přinesl zlom a přirozeně se zvýšil zájem o ostatní jazyky. Povinný zájem o ruský jazyk zanikl, ruštináři se často podrobili rekvalifikaci a nastalo jakési mrtvé období.

V poslední době se u nás zájem o ruštinu začal znovu objevovat nejen proto, že je nám jako slovanský jazyk poměrně srozumitelná. Nejen diplomaté a další představitelé přicházejí totiž do styku s ruskými institucemi a firmami. Zejména odborníci z oblasti mezinárodního obchodu, exportu apod. vědí, že bez ruštiny nelze jednání a kontakty s ruskou stranou uskutečnit a že ani tady konkurence nespí.

Rusko, ta obrovská země je objektivně nejen zajímavým obchodním partnerem, odbytištěm a zdrojem surovin. Má také vlastní kulturní tradici a současnost. V té souvislosti je třeba zdůraznit, že naše mateřština, jíž v naší rubrice často vzdáváme hold, nám v zahraničí není nic platná.

Cizí jazyky, mezi nimi i ruština, byť je to jazyk jednoho z našich bývalých okupantů, jsou klíčem nejenom k ekonomickému úspěchu.


Příbuzné články:
Seriál článků SETKÁNÍ S ČEŠTINOU
Setkání s češtinou: NEUBLIŽUJME JÍ !
Setkání s češtinou: ABSURDITA PRODÁVÁ?
Setkání s češtinou: RUŠTINA – CO S NÍ?
Setkání s češtinou: JAK LEHKOVÁŽNĚ ZACHÁZÍME NĚKDY S PŘEDPONAMI
Setkání s češtinou: ČESKÝ UNIKÁT
Setkání s češtinou: TEMPO MLUVY aneb „KAM TO VALÍŠ, NÁDHERO ?!“
Setkání s češtinou: KDE JE HRANICE VHODNOSTI PŘEJÍMÁNÍ CIZÍCH SLOV?
Setkání s češtinou: JAK SE MNOŽÍ HOVOROVÁ LEDABYLOST
Setkání s češtinou: POZOR NA ČÁRKY
Setkání s češtinou : HRÁTKY SE SYMETRIČNOSTÍ SLOV A VĚT
Setkání s češtinou: NAZOUVÁKY Z HYPERNOVY
Setkání s češtinou: ANIŽ a BUDIŽ nejsou dvojčata - VIZ tento článek
Setkání s češtinou: … PO NÁVOZU ZBOŽÍ aneb NOVOTVARY v naší mluvě
Setkání s češtinou: Čistá košile a vázanka a mediální slovopády
Setkání s češtinou : Zavedeme nejnejnej- v češtině?
Setkání s češtinou: Zacházejme náležitě s číslovkami a veličinami.
Setkání s češtinou : Germanismy aneb Koštéř ochutnává, znalci si libují

Komentáře:
Přidat komentář
     (c) 1996-2008, Dr. Jiří Týř Powered by Linux