suplik.dts.cz   
25.04.2018 - 05:02:43

Svátek má Marek   


  Brána DTS

Rozcestník
Šuplík
Comenius
Vtipník
Pomůcky DTS


  Šuplík

Výuka
Věda a technika
Čeština
Internet a počítače
Ekologie
Prevence
Adresář prevence
Umění a kultura
E-projekt
Lužice
Edison

14.12.2002 - Čeština - Doc. Milan Žemlička
Setkání s češtinou: ANIŽ a BUDIŽ nejsou dvojčata - VIZ tento článek
Setkal jsem se v poslední době několikrát s případy nesprávného užití těchto slov tvarově poněkud podobných, avšak původem a významem zcela odlišných. Pojďme se trochu zamyslet nad významem a používáním těchto slov.
Spojka „aniž“ může činit potíže, když v rychlosti formulujeme souvětí v psaném textu. Ona se v mluveném projevu vyskytuje celkem vzácně, takže můžeme znejistět, jaký slovesný tvar po ní máme užít – kladný, nebo záporný ? Pomůžeme si příklady správného použití: „Odjel, aniž by se rozloučil“. – „Směs se uvede do varu, aniž by utrpěla její kvalita“.

Pokud váháte, zda ta slovesa neměla přece jen znít „nerozloučil“ a „neutrpěla“, stačí prostý recept, který spočívá v tom, že spojku -aniž - rozložíme na „a + ne“. Pak je zřejmé, že kladný tvar slovesa je správný.

Publicista někdy sáhne k záměně této spojky výrazem „bez toho že (by)“, který má ovšem nádech slovakismu, tedy prostředku převzatého ze slovenštiny. Existují ovšem takové výrazy i v ruštině a v němčině. Taková věta: "Založili soubor bez toho, že by měli k dispozici sál." zní poněkud kostrbatě, když máme k dispozici spojku „..aniž by měli..“

Slovo „budiž“ mě zaujalo ve zjevně nesprávném použití: „Takové případy budiž znovu přešetřeny“. Větu napsal Čech, který se jinak často chyb nedopouští. V tomto případě se ale mu nedostalo jazykového citu. Nerozeznal totiž, že jde o tvar slovesa b ý t i, samozřejmě poněkud zastaralý, neboť se jako rozkazovací způsob vztahuje k 3. osobě. V soudobé gramatice se totiž rozeznávají pouze rozkazovací tvary 1. (já, my) a 2. (ty, vy) osoby. Onomu pisateli tedy připomeňme, že i tyto archaické tvary vyžadují,, abychom i u třetí osoby respektovali jednotné či množné číslo: „Případ budiž přešetřen“, „Doklady buďtež předloženy“.

Podobné tvarové ochuzení má i sloveso „viděti“ v rozkazovacím způsobu – tedy „viz“ a „vizte“. Ten první tvar ustrnul jako běžný, odkazujeme jím bez ohledu na adresáta (čtenáře): „viz stranu 4“ apod. Ovšem chceme-li v přímém oslovení kolektivního adresáta dodržet správný, nenapadnutelný tvar, bude znít: „O této záležitosti jsme již psali, vážení čtenáři – vizte nedělní vydání.“

Tak tedy: Každé slovo budiž užito, aniž by se mateřštině ublížilo – viz tento článek.


Příbuzné články:
Seriál článků SETKÁNÍ S ČEŠTINOU
Setkání s češtinou: NEUBLIŽUJME JÍ !
Setkání s češtinou: ABSURDITA PRODÁVÁ?
Setkání s češtinou: RUŠTINA – CO S NÍ?
Setkání s češtinou: JAK LEHKOVÁŽNĚ ZACHÁZÍME NĚKDY S PŘEDPONAMI
Setkání s češtinou: ČESKÝ UNIKÁT
Setkání s češtinou: TEMPO MLUVY aneb „KAM TO VALÍŠ, NÁDHERO ?!“
Setkání s češtinou: KDE JE HRANICE VHODNOSTI PŘEJÍMÁNÍ CIZÍCH SLOV?
Setkání s češtinou: JAK SE MNOŽÍ HOVOROVÁ LEDABYLOST
Setkání s češtinou: POZOR NA ČÁRKY
Setkání s češtinou : HRÁTKY SE SYMETRIČNOSTÍ SLOV A VĚT
Setkání s češtinou: NAZOUVÁKY Z HYPERNOVY
Setkání s češtinou: ANIŽ a BUDIŽ nejsou dvojčata - VIZ tento článek
Setkání s češtinou: … PO NÁVOZU ZBOŽÍ aneb NOVOTVARY v naší mluvě
Setkání s češtinou: Čistá košile a vázanka a mediální slovopády
Setkání s češtinou : Zavedeme nejnejnej- v češtině?
Setkání s češtinou: Zacházejme náležitě s číslovkami a veličinami.
Setkání s češtinou : Germanismy aneb Koštéř ochutnává, znalci si libují

Komentáře:
Přidat komentář
     (c) 1996-2008, Dr. Jiří Týř Powered by Linux