suplik.dts.cz   
16.12.2018 - 21:10:06

Svátek má Albína   


  Brána DTS

Rozcestník
Šuplík
Comenius
Vtipník
Pomůcky DTS


  Šuplík

Výuka
Věda a technika
Čeština
Internet a počítače
Ekologie
Prevence
Adresář prevence
Umění a kultura
E-projekt
Lužice
Edison

2.5.2003 - Čeština - PaedDr. Jiří Týř
Setkání s češtinou : Germanismy aneb Koštéř ochutnává, znalci si libují
Zamysleme se dnes nad otázkou, zda bychom měli v české mluvě vždy zcela přísně vyhýbat slovům, jejichž původ není český.
Úvodem bychom měli říci, že rozumné, mateřský jazyk neutlačující přejímání slovních základů z jiných jazyků je v historii i současnosti lidstva jev celkem častý. Většina evropských jazyků má původ v indickém sanskrtu. Latina poznamenala už dávno téměř všechny jazyky. I čeština dala světu nová slova například už kdysi například slova robot a dolar a nedávno bohužel také nové slovo do ekonomického slovníku, tunelování. Ani bez mnohých z angličtiny pocházejících termínů bychom se dnes dobře neobešli.

Platí zkrátka, že užije-li některý národ ve své mluvě slovo, které ostatní národy vnímají jako výstižné a potřebné, převezmou ho.

Přejatá slova tedy užívat lze, má-li to rozumný, naši mateřštinu neutlačující důvod.

Při odpovědi na otázku germanismů v češtině se zastavím nejprve u mně milého oboru – vinařství, protože jsem dostal otázku, jak se mi líbí pojmenování „koštéř“ (variantně koštýř). Je známo, že jím čeština označuje jednak osobu, tedy ochutnávače, vlastně kvalitáře, jednak nástroj, tedy speciálně tvarovanou násosku, kterou vinař odebírá (nasává) víno ze sudu, aby je poté mohl nalévat do sklenic.
Není těžké poznat, že jde o výraz převzatý z němčiny. Ta má sloveso „kosten“, které naše hovorová mluva česká užívá v podobě „koštovat“. Převzetí tohoto slova se odehrálo před dlouhými lety; Jan Gebauer je zaznamenává ve svém slovníku staročeském; do naší doby se zachovalo patrně pro svoji profesní přesnost a určitou zvukovou barvitost. Žádného vinaře v zemi České či Moravskoslezské byste nepřesvědčili, aby od tohoto pojmenování upustil.

Tazatel, který chtěl znát můj názor, soudí, že je tohle slovo jedním z mnoha germanismů, jichž bychom se měli zbavovat a dávat přednost českým ekvivalentům. To se lehko řekne, ovšem nelehko uskuteční, ostatně jako ve stovkách dalších případů, kdy sice máme k dispozici slovo domácího původu, přesto však oceníme, že máme v zásobě i slovo významově totožné, tedy synonymum či dubletu, ovšem s jiným zabarvením, s jinou výrazovostí, případně s jiným emocionálním nábojem.

Vezměme namátkou jinou dvojici: zásuvka – šuplík. Když vám spisovatel, tedy člověk, jemuž na našem jazyku velmi záleží, prozradí, že píše něco (zatím) do šuplíku, nemůže tentýž význam vyjádřit vazbou „píšu to do zásuvky“. Germanismus šuplík je zkrátka pro toto konkrétní vyjádření celkem dobře vžitý termín přesného významu. Na rozdíl od zásuvky, která navíc může být také elektrická – kontaktní zařízení pro připojení protikusu – zástrčky neboli elektrické vidlice.

Další případ: obchodovat – kšeftovat. Tady nemusím doplnit žádné situační zařazení, neboť proti neutrálnímu, spisovnému slovesu stojí v opozici expresivně zabarvené „kšeft, kšeftování“, jehož výstižnost nás vede k tomu, že ho někdy používáme.

Je mnoho dalších slov pocházejících z němčiny, jejichž úplné vynechání by naše vyjadřování mnohdy ochudilo nebo alespoň znesnadnilo. Stručný závěr: Čeština a němčina žily a žijí vedle sebe v dlouholetém sousedství, které ovšem nebylo vždycky idylické. Němčina, jazyk velkého národa, působila přirozeně po celá staletí na jazyk menšího českého národa. Důsledky toho neseme dodnes v mluvě řemeslnické, obchodnické, kuchyňské i v běžném mluveném standardu.

Platí ovšem u germanismů i všech dalších přebíraných slov jasná zásada. Máme vždy raději použít slovo domácí, nejde-li o nutné významové zabarvení.



Doc.PhDr.MILAN ŽEMLIČKA


Příbuzné články:
Seriál článků SETKÁNÍ S ČEŠTINOU
Setkání s češtinou: NEUBLIŽUJME JÍ !
Setkání s češtinou: ABSURDITA PRODÁVÁ?
Setkání s češtinou: RUŠTINA – CO S NÍ?
Setkání s češtinou: JAK LEHKOVÁŽNĚ ZACHÁZÍME NĚKDY S PŘEDPONAMI
Setkání s češtinou: ČESKÝ UNIKÁT
Setkání s češtinou: TEMPO MLUVY aneb „KAM TO VALÍŠ, NÁDHERO ?!“
Setkání s češtinou: KDE JE HRANICE VHODNOSTI PŘEJÍMÁNÍ CIZÍCH SLOV?
Setkání s češtinou: JAK SE MNOŽÍ HOVOROVÁ LEDABYLOST
Setkání s češtinou: POZOR NA ČÁRKY
Setkání s češtinou : HRÁTKY SE SYMETRIČNOSTÍ SLOV A VĚT
Setkání s češtinou: NAZOUVÁKY Z HYPERNOVY
Setkání s češtinou: ANIŽ a BUDIŽ nejsou dvojčata - VIZ tento článek
Setkání s češtinou: … PO NÁVOZU ZBOŽÍ aneb NOVOTVARY v naší mluvě
Setkání s češtinou: Čistá košile a vázanka a mediální slovopády
Setkání s češtinou : Zavedeme nejnejnej- v češtině?
Setkání s češtinou: Zacházejme náležitě s číslovkami a veličinami.
Setkání s češtinou : Germanismy aneb Koštéř ochutnává, znalci si libují

Komentáře:
Přidat komentář
     (c) 1996-2008, Dr. Jiří Týř Powered by Linux