suplik.dts.cz   
23.10.2018 - 15:35:50

Svátek má Teodora   


  Brána DTS

Rozcestník
Šuplík
Comenius
Vtipník
Pomůcky DTS


  Šuplík

Výuka
Věda a technika
Čeština
Internet a počítače
Ekologie
Prevence
Adresář prevence
Umění a kultura
E-projekt
Lužice
Edison

25.4.2004 - E-projekt - PaedDr. Jiří Týř
Výzvy a příležitosti pro malé a střední podnikatele po vstupu Česka do EU
Několik vybraných historických historických postřehů Prof. Hanse-Reinera Meinela, předsedy Saského zemského spolku Hospodářské rady Německa k česko-saské spolupráci. Přeneseno na společném semináři Hospodářské komory ČR a Saského zemského spolku Hospodářské rady Německa - II. Den sasko-české hospodářské spolupráce.
Středověk

Ve středověku byla běžným nástrojem politického sbližování států sňatková politika. Také mezi Saskem a Českem byla tato politika odpočátku pilně využívána. Dynastická spojení mezi vládnoucími rody v Čechách a Sasku byla silně navazována uzavíráním manželství mezi panovnickými domy. Byl to diplomatický krok, který měl také zajišťovat mír.

Šlo to tak, že první manželské svazky mezi tehdejším českým panovnickým domem Přemyslovců a saskými Wettiny byly uzavřeny v 10. století. Tehdy se dohodl Břetislav I. (1005 - 1055) s Dietrichem II. (1009 - 1034) na sňatku svých dětí. Ida Wettinová se tedy vdala za syna českého knížete (vévody) Spytihněva.

Bratr Spytihněva, byl to Vratislav II., dostal od německého císaře Budyšínsko - dnešní Horní Lužici. Tento kníže Vratislav II. měl dceru Juditu, kterou provdal za tehdy vládnoucího Wettina Wiprechta a dal jí Horní Lužici věnem. A tak to šlo téměř nepřetržitě po staletí.

Tyto mnohotvárné svazky mezi vládnoucím míšeňským, později drážďanským a pražským panovnickým domem ukazují společné politické ambice Wettinů a pražského panovnického domu. V důsledku toho docházelo k výměně kultury a obyčejů mezi domy - pravidelné kontakty byly i mezi českými a saskými městy. Obě, po staletí v těsném sousedství žijící země vstupovaly společně do svazků nejen v důsledku politickomocenských zájmů, ale ovlivňovaly se navzájem také hospodářky a kulturně.

Jedním z mnoha příkladů toho je stříbrný jáchymovský tolar, který zahájil v dřívějším míšeňském, od r. 1556 českém Jáchymově svoji vítěznou cestu a jako tolar zdomácněl ve středním, západním a severním Německu. Později se mu říkalo říšský tolar a dodnes je na něj připomínka v názvu dolaru. Není dnes všeobecně známo (nejen u nás zde), že název dolaru pochází z míšeňsko-českého tolaru!


Třicetiletá válka 1618 - 1648 a čeští exulanti v Sasku
Sasko bylo a dodnes je kolébkou reformace. Také česká šlechta se nejprve většinou připojila k reformaci. Během třicetileté války ale došlo v Čechách k rekatolizaci, v jejímž důsledku byl ze své vlasti vypovězen každý, kdo si chtěl zachovat evangelickou víru.

Tito vyhnanci na základě víry - v 16. a 17. století z habsburských zemí vyhnaní protestanti, nazývaní též exulanti, přišli většinou do Saska, do evangelické sousední země. Tomuto vyhánění z Čech padlo za oběť pět až šest procent z tehdejších 2,5 - 3 miliónu obyvatel. Asi 150 000 obyvatel Čech přišlo do Saska. Byla to většina šlechty a mnoho řemeslníků a rolníků.

Vznikly tři uprchlické proudy: Vyhnanci z východních Čech proudili na Žitavsko. Vyhnanci ze středních Čech se usadili v údolí Labe až po Pirnu a Drážďany. Vyhnanci ze západních Čech přišli do Vogtlandu, do Klingenthal / Markneukirchenu a na hřeben Krušných hor, vždy do blízkosti jejich někdejší vlasti.

Toto ideoleogicky nebo na základech víry vynucené vyhnání z Čech Čechy silně oslabilo - pustilo jim žilou. Sasko z něj však silně, částečně ještě dodnes, profitovalo, neboť:

o Mnozí exulanti byli bohatí šlechtici, kteří přinesli do Saska velké bohatství.
o Měšťané a rolníci obohatili řemesla, založili nové, případně oživili staré živnosti.

Uveďme několik příkladů dodnes existujících míst založených českými exulanty:

o Die "Böhmische Vorstadt" von Zittau - české předměstí Žitavy
o Der Ortsteil Schönbrunn von Großhennersdorf - městská část Schönbrunn v Großhennersdorfu.
o Neusalza in der Oberlausitz - Neusalza v Horní Lužici
o Herrnhut in der Oberlausitz - Ochranov - Herrnhut v Horní Lužici
o Die äußere Neustadt (mit der Böhmischen Straße) in Dresden - Ausgangspunkt dazu der böhmische Gärtner Batholomäus Pablik, der weitere Exulanten anzog
Vnější Nové Město v Drážďanech s Českou ulicí - výchozí podnět tomu dal český zahradník Bartoloměj Pavlík, který přivedl další exulanty.
o Johanngeorgenstadt im Erzgebirge - Johanngeorgenstadt v Krušných horách.

V Krušných horách byly založeny tyto vesnice: Deutsch - Catharinenberg, Deutsch - Neudorf, Deutsch - Einsiedel, Oberseifersbach, Heidelberg, Heidelbach, Niederseifenbach, Rauschenbach, Neuwernsdorf,

Převážná většina českých exulantů našla v Sasku novou, definitivní vlast a během několika desetiletí se promíchala se Sasy. V neposlední řadě také energie (účinná síla) českých exulantů dala Sasku schopnost zotavit se z následků třicetileté války a obnovit se rychleji, než jiné německé státy, přestože Sasko bylo touto válkou zvláště postiženo.

Přišedší řemeslníci se brzy osvědčili jako síla potřebná pro saské hospodářství. V Krušných horách došlo k rozmachu dolování, tavení a zpracování rud jako např. v Aue.

Museum "Frohnauer Hammer" ukazuje mnohé z těchto českých aktivit v Sasku. Například do té doby neznámou výrobu hudebních nástrojů v Markneukirchenu a Klingenthalu, které čeští exulanti pomohli získat světové uplatnění. Dále to bylo například plátenictví, sklářství a jehlářství, které našly svůj rozmach a místo v Oberwiesenthalu. Také za výrobu umělých květin v Sebnitz a výrobu z pocínovaného plechu vděčíme my Sasové českým přistěhovalcům z třicetileté války.


Industrializace v 19. a začátkem 20. století

I když došlo ve 20.stoleti k osudovým změnám, zvláště v těžkých dobách nacismu a následné komunistické diktatury během nichž jsme zdánlivě nechali sasko-českou pospolitost upadnout v zapomění, přesto jsou zde určité paralely mezi rokem 1850 a dneškem, které jsou očividné a nepřehlédnutelné. Industrializace Saska a Čech začínala na obou stranách hranice v oblasti Středohoří současně. Tehdy to mělo tyto předpoklady: velká hustota osídlení krajiny, velký počet kvalifikovaných pracovních sil a dostačující zdroje vodní energie.

Na obou stranách hranice vznikly nejdřív textilní závody, které se staly motorem další industrializace země. Nastal velký rozvoj průmyslu, který vedl ke zrychlenému odstranění celních a obchodních překážek, k výstavbě dopravních cest, k prosazení občanské a podnikatelské svobody.

Nejdůležitejší styčné body mezi našemi zeměmi se ukázaly zvláště při společných dopravních projektech.

Vážené dámy a pánové, nejsou to také přesně ty rámcové podmínky, které potřebujeme vaším vstupem do EU opět zlepšit?

o Sasko bylo roku 1875 průmyslově nejvyspělejší zemí Německa
o Česko bylo průmyslovým srdcem Rakousko - Uherska: Výroba v českých zemích tvořila r. 1880 60 % průmyslové výroby celé rakouskouherské dvojmonarchie.

Koncem 19. a začátkem 20. století patřily oba naše regiony k nejvyspělejším průmyslovým oblastem Evropy.
Tehdejší ekonomický význam Česka pro Rakousko-Uhersko byl hodnocen ještě výše než význam Saska pro Německo. Sasko bylo jednou z více průmyslových oblastí Německa. Česko ale se svými 10 % rozlohy a 20 % obyvatelstva realizovalo přesně dvě třetiny
průmyslové výroby Rakousko-Uherska v roce 1900!

Dámy a pánové, dnes je to stále - nebo zase - tak. Sasko exportuje do 218 zemí světa. Exportní zemí č. 1 jsou USA, Česko stojí na 5. místě! V Importu do Saska je Česko číslem 1!

Dnes jsem četl v nabídce zboží o nové prvotřídní ovocné pálence "První drážďanské specializované palírny", společnosti s. r. o. tuto větu:

" Napínavá bude destilace "českých růžových jablek", druhu, který roste jen v Čechách a Sasku a už téměř vymizel."

Jisté je, že tahle odrůda vyskytující se jen v Čechách a Sasku je výsledek českých přistěhovalců do Saska.



Shrnutí a závěr

o Jižní hranice Saska a severní hranice Česka existují téměř beze změny už staletí. Jako mnohde jinde v Evropě. Je to nejdelší vnější hranice EU - ještě dva týdny. Není to historický okamžik?
o Tato hranice je stále ještě problémovou oblastí s platovými a sociálními rozdíly, které od sebe rozdělují cenové a daňové odlišnosti. To se jistě změní. Tato hranice dává oběma zemím - Sasku a Čechám - nevídané rozvojové možnosti. Měl to ukázat krátký pohled do naší společné hospodářské minulosti.
o Otevřené hranice, volnost podnikání, společné dopravní projekty a celní svoboda. To byly hlavní znaky rasantní industrializace Saska a Čech stejně jako existence kvalifikované, vysoce motivované pracovní síly.
o Přes nebo též kvůli velkým platovým a sociálním rozdílům mezi našimi zeměmi může být na obou stranách iniciována čilá hospodářská výměna a hospodářský rozvoj na obou stranách. Nebyla to nikdy jednosměrná ulice.
o Ještě nikdy nebyly předpoklady tak dobré jako dnes a především jako za dva týdny. Spolupráci - výměnu - kooperaci našich zemí a podnikatelů musíme sami iniciovat.

Jsem proto rád a děkuji vám všem, kteří jste zorganizovali dnešní "Sasko-český hospodářský den", který má sloužit především cíli přivést k sobě české a saské podnikatele, k urychlení rozvoje hospodářství. Proto by se měl tento den dnešní "Sasko-český hospodářský den" , z vašeho hlediska "Česko-saský hospodářský den" (15. duben) stát stálou institucí.

Praha 15.4.2004

Přeložil Jiří Týř


Příbuzné články:
Prevence v Trojzemí - (nejen) tisková zpráva
Obrázky ze semináře Prevence v Trojzemí - Bilder
Wollen, Können, Dürfen
Prävention im Dreiländereck - (nicht nur) Pressemitteilung
Liberecké setkání k ekologické výchově aneb liberecká M.R.K.E.V. (a Pavučina)
Sborník Prevence v Trojzemí aneb primární prevence, školství a internet.
INTERNET A ODBORNOST PEDAGOGŮ
Jiří Týř: LUŽICE A EU, výchozí myšlenky projektu
Seriál článků SETKÁNÍ S ČEŠTINOU
Setkání s češtinou: NEUBLIŽUJME JÍ !
Setkání s češtinou: TEMPO MLUVY aneb „KAM TO VALÍŠ, NÁDHERO ?!“
Didakticko-technický servis
Leoš Šatava: Lužičtí Srbové a Evropská unie
Velikonoce u Lužických Srbů
Budyšín a okolí - výlet do Horní Lužice
Lužice a EU - fotoreportáž a zpráva ze semináře
HLAVNÍ CÍLE PROJEKTU LUŽICE A EU
Euroregion Nisa: Výjezdní zasedání podvýboru VEI - Lužice a EU
EUROREGION NISA/ NEISSE/ NYSA - " ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA"
EUROREGION NISA/ NEISSE/ NYSA - "Die Lausitz und die EU"
Konference Hranice mezi námi - hranice v nás ...
Euroklub CEI Hospodářské komory ČR: Příležitosti pro české podnikatele v Německu
Sachsen - Böhmen : Was verbindet uns? - Co nás spojuje?
Výzvy a příležitosti pro malé a střední podnikatele po vstupu Česka do EU

Komentáře:
Přidat komentář
     (c) 1996-2008, Dr. Jiří Týř Powered by Linux