suplik.dts.cz   
22.01.2018 - 22:46:03

Svátek má Slavomír   


  Brána DTS

Rozcestník
Šuplík
Comenius
Vtipník
Pomůcky DTS


  Šuplík

Výuka
Věda a technika
Čeština
Internet a počítače
Ekologie
Prevence
Adresář prevence
Umění a kultura
E-projekt
Lužice
Edison

27.11.2002 - Lužice - PaedDr. Jiří Týř
Jiří Týř: LUŽICE A EU, výchozí myšlenky projektu
Koncept východiska projektu vzájemného sbližování na germánsko-slovanské hranici - příspěvek k přeshraniční spolupráci jako součásti procesu začleňování Česka do Evropské unie. Pokus o zachování a rozvíjení části kulturního genofondu Evropy.
V severním českoněmeckém pohraničí žijí na obou stranách menšiny, které mohou svou přirozenou dvojjazyčností napomáhat vzájemnému sbližování germánského a slovanského obyvatelstva (dále jen sbližování nebo vzájemné sbližování). Na české straně je to menšina německá. Na saské straně je to lužickosrbská menšina. V uplynulém století došlo k některým událostem, které, zdá se, dosud brání většímu uplatnění těchto menšin v procesu vzájemného sbližování, potřebné součásti probíhající evropské integrace. Sbližováním se zde rozumí zkvalitňování soužití založené na vzájemné úctě a oboustranné výhodnosti.

Postavení německé menšiny v Česku je bohužel dodnes někde poznamenáno tím, co vedlo ke vzniku dvou světových válek. Existují bohudík i oboustranné občanské aktivity ke zlepšení tohoto stavu. Pro budoucnost je potřebné dokumentovat a rozvíjet kladné rysy staletí trvajícího česko-německého soužití. Přitom je možné a potřebné přiznat si vzájemně, nikoli jednostranně a s opomenutím vztahu příčin a následků, i vlastní chyby v této oblasti. Vzájemnost, vyváženost a vzájemná úcta jsou nutné podmínky sbližování na obou stranách.

Překážkou účinného sbližování nejsou jen otázky minulosti. Je tu například ještě stále problém existence jazykové bariéry, která brání i skutečně účinnému vzájemnému sbližování na kulturní a společenské úrovni v každodenní praxi.

Velkou příležitostí, jak vzájemně a vyváženě přispět (na české i německé straně) k odstraňování nejen jazykové bariéry je možnost zapojit do procesu sbližování obě přirozeně dvoujazyčné menšiny v česko-německém pohraničí.

Podívejme se na možnost uplatnění Lužických Srbů v procesu vzájemného sbližování:

Lužickosrbská menšina v Sasku si během staletí vypěstovala kultivovanou odolnost proti germanizačním tlakům a přestála tak středověk i totalitní režimy minulého století. Její práva jsou proto pevnou součástí saské a braniborské ústavy po sjednocení Německa na sklonku minulého století. Lužickým Srbům nechybí dnes ani demokracie ani prostředky od státu. Žijí však v oblasti s velkou nezaměstnaností, působí na ně globalizační tlaky a v posledních desetiletích bohužel zeslábl předtím staletí trvající zájem a spolupráce Česka. Možnost zapojení Lužických Srbů do procesu vzájemného sbližování je, myslím, nedoceněná jak na české, tak na německé straně,

Lužičtí Srbové mají přitom v evropském i světovém měřítku unikátně vysoký podíl inteligence v populaci (literáti, umělci, vědečtí pracovníci atd.). Přesto tato menšina v posledních desetiletích slábne. Za svoji budoucnost Lužičtí Srbové bojují. Stojí však přitom, přes probíhající evropský proces podpory zanikajících národních kultur, dosud relativně sami. Příčinou jejich slábnutí nejsou zdaleka jen germanizační tlaky.


Hlavní příčinou slábnutí lužickosrbské menšiny a vážnou hrozbou pro její budoucnost jsou dnes především jevy související s globalizací. Lidé už netráví tolik času diskusemi na zápraží svých domů a méně se také zájmově sdružují. Čas nám stále více vyplňují technologicky dokonalá média. K povolání potřebujeme umět ovládat informační technologie. Součástí úplné kvalifikace je znalost nejméně jednoho dalšího světového jazyka. Nezaměstnanost v Lužici vytváří další handicap pro soudržnost menšiny: Lužičtí Srbové jsou nuceni jít za prací často velmi daleko, opouštějí tím své společenství, které tak slábne.

Globalizace není dosud zcela vyhraněný pojem. Vedle dravě pragmatického pojetí se prosazuje i kultivované pojetí globalizace. Je objektivní skutečností, že větší národy globalizačním tlakům odolávají lépe než národy malé. Germanizační a politické tlaky Lužičtí Srbové (dále někdy LS) vždy přestáli. Globalizačním tlakům nemohou, zdá se, objektivně bez vnější pomoci dlouhodobě odolat přesto, že pro to mají zákonné i materiální předpoklady. Nemají například dost žactva ani učitelů pro to, aby provozovali sami své střední odborné školy! Toto nelze chtít od německé strany, která kultuře Lužických Srbů celkem dobře přispívá i za nelehké sociální situace v Sasku. Je to myslím opravdu spíš v možnostech české strany.

Potenciál možné větší spolupráce Česka a Lužice je tedy především v oblasti vzdělávání, profesní orientace a ve vytváření pracovních příležitostí využívajících např. jejich přirozenou dvojjazyčnost a v rozvíjení z toho plynoucích nových kulturních, společenských a dalších vazeb.

Je dlouholetou, staletí trvající (!) tradicí z minula (bohužel z minula...), že Lužičtí Srbové studovali na českých odborných školách. To dnes není nijak zajištěno ani umožněno. Do začátku padesátých let měli LS alespoň malou oporu v Lužickém semináři v Praze (kdysi to byla vzdělávací organizace Společnosti přátel Lužice). Restituční zákon navrácení semináře Společnosti bohužel neřešil. Dnes zde sídlí Centrum pro studium vysokého školství, které je v ČR správcem grantových programů Evropské unie pro oblast vzdělávání. Jedno řešení problému pomoci Lužici v oblasti vzdělávání se tím přímo nabízí:

Lužičtí Srbové nemají ve své vlasti žádné odborné školy (mají jen gymnázium) ani vysoké školy. Dosavadním neposkytováním možnosti odborného a vyššího vzdělávání v ČR Lužickým Srbům přispíváme rychlejšímu zániku tohoto nám od věků blízkého národa a ztrácíme tak i sami nejen možnost využít např. jejich přirozené dvojjazyčnosti v procesu naší evropské integrace. Ve vzdělávací oblasti hraje důležitou roli kromě ekonomiky provozu škol i otázka přípravy učitelů. Potřebujeme právní úpravu a prostředky na studium Lužických Srbů v Česku. V profesní oblasti je potřebné najít prostor pro uplatnění přirozené dvojjazyčnosti středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané lužickosrbské inteligence. Tomu je pak možné přizpůsobit možnosti profesionální orientace Lužických Srbů. Na toto vše má EU programy i prostředky, jde jen o to chtít je využít. I toto je výzvou pro nás.

Zbývá tedy jen pustit se do projektu?


Ještě něco k problému zanikání malých národů všeobecně:

Slábnutím (každé a nejen) lužickosrbské národnostní menšiny dochází k zajímavému paradoxu (který se nám v Česku v blízké budoucnosti aktuálně, doufejme, nehrozí):

Na jedné straně jsme jako Evropané hrdí na to, že restaurujeme památky nejen pro jejich krásu či užitnou hodnotu. Chráníme rovněž ohrožené druhy živočichů a rostlin, i kdyby nebyly užitečné, a to i za cenu nemalého úsilí a ekonomických výdajů. Jsme oprávněně hrdí na to, že to je nejen součástí naší kultury ale i legislativy. Jsme zkrátka hrdí na to, že cílevědomě udržujeme pestrost výstavek předmětů a biologických druhů na naší planetě.

Na druhé straně nepochopitelně přihlížíme k pravděpodobnému zániku jdoucímu slábnutí kultivované, kulturně, vzdělanostně i společensky vyspělé lužickosrbské národnostní menšiny, která by mohla být za určitých podmínek mnohem více užitečná vzájemnému sbližování germánského a slovanského obyvatelstva. Přihlížíme tomu, jakoby nám v tomto případě na pestrosti kultur nezáleželo. Je to obecný paradox patřící mezi zápory globalizace.

Paradox je to o to větší, že je mnohem nesnadnější, ne-li nemožné, oživit téměř zaniklý národ, jazyk či kulturu než rozesít pár semen nebo rozmnožit stádo. Lužičtí Srbové však nejsou téměř zaniklý národ. Naši pomoc však rozhodně potřebují. Domníváme se, že je naším česko-německo-polským zájmem pomoci jim vyrovnat se zejména ve vzdělávací oblasti, v oblasti formování budoucí inteligence a v oblasti profesionální orientace absolventů SŠ a VŠ, s globalizačními tlaky jejich větším zapojením do procesu vzájemného germánsko-slovanského sbližování v rámci EU.

Tyto myšlenky - snaha pomoci vzájemnému germánsko-slovanskému sbližování a vědomí, že vzdělávací oblast je pro další existenci lužickosrbské kultury zřejmě ta nejdůležitější, jsou východisky připravovaného projektu se stručným názvem LUŽICE A EU. Právě české školství má myslím nezastupitelnou úlohu v možné pomoci Lužici. Je škoda, že tato tradice byla počátkem 50. let minulého století přerušena a dosud se ji nepodařilo obnovit. Právě Euroregion Nisa má pro to nejlepší podmínky. Vždyť Budyšín je Liberci blíže (70 km) než Praha (100 km). Do Hrádku nad Nisou nebo Varnsdorfu je to z Budyšína dokonce jen kolem 50 km. Ani do Děčína nebo Ústí nad Labem to nemají Lužičtí Srbové daleko. Do vysokoých škol v euroregionech Nisa a Labe to mají Lužičtí Srbové blíže než např. Lipska nebo Drážďan. Proč jim tedy neumožnit studium u nás?

Měla by naše mládež zájem studovat v německé Lužici, kde by se kromě němčiny vekmi snadno naučila i lužickou srbštinu?

Žijeme na hranici, v místě sbližování germánského a slovanského světa. Pomozte prosím tomuto projektu germánsko-slovanského sbližování a zachování části genofondu evropské kultury.

Jiří Týř

Hrádek nad Nisou, 27.11.2002


Kontakt:

PaedDr. Jiří Týř, Didakticko-technický servis, Žitavská 673, 463 34 Hrádek nad Nisou
Telefon: 603 162337 nebo 482 756333, e-mail: dts@dts.cz
http://luzice.dts.cz

TIP: Stisknete-li při kliknutí tlačítko Shift, otevře se odkaz v novém okně!


Příbuzné články:
Chtít, umět a moci
Prevence v Trojzemí - (nejen) tisková zpráva
Wollen, Können, Dürfen
Prävention im Dreiländereck - (nicht nur) Pressemitteilung
Sborník Prevence v Trojzemí aneb primární prevence, školství a internet.
Jiří Týř: LUŽICE A EU, výchozí myšlenky projektu
Josef Ladra: Lužický seminář ve 20. století
Josef Ladra: Co dělat pro Lužici?
Leoš Šatava: Lužičtí Srbové a Evropská unie
Jan Nuk: Co by Lužičtí Srbové potřebovali
Volejbalový turnaj v lužickém Radworu
NÁVRH HLAVNÍCH CÍLŮ PROJEKTU LUŽICE A EU
HŁOWNE MYSLIČKI K PROJEKTEJ "ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA"
PROJEKT ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
Michal Canov: Serbske mjena chemiskich elementow
František Vydra: Lužičtí Srbové
ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
SETKÁNÍ V BUDYŠÍNĚ
Moje Lužice - výstava fotografií Jurije Helgesta
ROZCESTNÍK LUŽICE - http://r-lu.dts.cz
PŘÁTELSKÝ PRACOVNÍ SEMINÁŘ - pozvánka do Budyšína
Nejbližší cíle projektu Lužice a EU
O realizátorech projektu Lužice a EU
LUŽICE A EU: Společnost, kultura a vzdělávání
LUŽICE A EU: Informace a komunikace, Instituce a organizace
LUŽICE A EU: Ekonomická spolupráce
Budyšín a okolí - výlet do Horní Lužice
Seminář Lužice a EU - program a účastníci
Lužice a EU - fotoreportáž a zpráva ze semináře
Leoš Šatava: Die Lausitzer Sorben und die Europäische Union
Die Lausitz und die Europäische Union
Žádáme o zachování chrosiické lužickosrbské školy - Petition für den Erhalt der sorbischen Mittelsch
Erhalt der sorbischen Mittelschule Crostwitz - Odpověď saského Ministerstva kultu (německy)
Zachování lužickosrbské školy v Chrosčicích - odpověď saského Ministerstva školství (česky)
Lužice a EU: Návrhy lužickosrbské strany pro jednání výjezdního zasedání podvýboru VEI PS PČR
HLAVNÍ CÍLE PROJEKTU LUŽICE A EU
Euroregion Nisa: Výjezdní zasedání podvýboru VEI - Lužice a EU

Komentáře:
Přidat komentář
     (c) 1996-2008, Dr. Jiří Týř Powered by Linux