suplik.dts.cz   
16.07.2018 - 03:01:10

Svátek má Luboš   


  Brána DTS

Rozcestník
Šuplík
Comenius
Vtipník
Pomůcky DTS


  Šuplík

Výuka
Věda a technika
Čeština
Internet a počítače
Ekologie
Prevence
Adresář prevence
Umění a kultura
E-projekt
Lužice
Edison

10.12.2002 - Lužice - PaedDr. Jiří Týř
Josef Ladra: Co dělat pro Lužici?
Ing. Josef Ladra je předseda Sdružení přátel Lužice, sekce Společnosti Národního muzea a sekce Společnosti přátel Lužice. Seznamte se s jeho příspěvkem ke konceptu projektu Lužice a EU.
Bylo to někdy na konci sedmdesátých let, když jsem byl poprvé v Lužici a slyšel jsem poprvé lužickou srbštinu. Zúčastnil jsem se tehdy velikonočního zájezdu, který jako každý rok organizoval dr. Boháč v rámci akcí Sdružení přátel Lužice při Společnosti přátel Národního muzea. Tento zájezd probudil můj zájem o Lužici a zejména o lužickou srbštinu. Musím se totiž přiznat, že slovanské jazyky jsou mým velikým "koníčkem". Dlouhou část svého profesního života jsem strávil na stavbách v severních Čechách a odtud jsem si přinesl dobrou znalost polštiny, srbštiny, chorvatštiny a bulharštiny. Rusky jsem uměl ze školy a tak mne lužická srbština tehdy tolik zaujala, že jsem se hned pustil do studia. Nejprve trochu jako samouk, ale pak jsem měl i možnost navštěvovat kursy, které v pražském Lužickém semináři vedl prof. Jiří Mudra. Mám lužickou srbštinu velmi rád, přečetl jsem mnohé knížky a třebaže se mi dnes již nedostává tolika volného času, vždycky se zájmem čtu texty v horní i dolní lužické srbštině.

Osud tomu chtěl, že po smrti dr. Boháče jsem se ujal vedení Sdružení přátel Lužice při Společnosti Národního muzea. Snad se nám již podařilo zkonsolidovat naši činnost a pevně věřím, že také v nejtěsnější spolupráci se znovu obnovovanou Společností přátel Lužice (zal. 1907) budeme dále pokračovat v tradiční přednáškové činnosti. Problémy přinesla i letošní povodeň - knižní sbírky Hórnikovy knihovny v Lužickém semináři byl částečně zaplaveny a tak máme všichni plnou hlavu starostí, jak zase vše uvést do pořádku.

Nejsou to však jenom starosti o budoucí osud Hórnikovy knihovny, uplynulý rok ukázal také řadu dalších problémů, které musí Lužičtí Srbové v dnešní době řešit. Při tom by jim měli samozřejmě pomáhat také jejich přátelé v zahraničí a z nich v první řadě přátelé v České republice. Častokrát jsem se zamýšlel, co bychom měli a mohli udělat nejenom ku prospěchu tradičního česko-lužickosrbského přátelství, ale především ku prospěchu Lužice a Lužických Srbů. Využívám proto možnosti podělit se se svými nápady s ostatními přáteli ze severních Čech a píši tento příspěvek do diskuse.

1. Před českou společností se po roce 1989 otevřel celý svět. Její zájem se přenesl na donedávna neznámé a exotické zámořské kraje. Naši sousedé přitom přicházejí zkrátka, víme o nich velmi málo. Přispívá k tomu i televizní vysílání, kde zprávy a informace ze SRN, Polska i Rakouska jsou obvykle jenom zřídka a ucelené poznávací cykly zcela chybí. Proto také znalosti o lužickosrbském národě, o jeho postavení a životě jsou zejména u naší mladší generace velmi slabé. Měli bychom se všichni snažit o nápravu. Já vidím několik možností:

Přeměnit pravidelné přednášky, (které se účastní zejména starší generace), na cyklus přednášek organizovaných jako tzv. Univerzita třetího věku. Myslím, že by bylo možné otevřít takovouto "univerzitu" nejenom v Praze, ale rovněž i v jiných městech, především však v Ústí nad Labem a v Liberci..
Využít tvorby lužickosrbských televizních pracovníků také v České televizi. Bude asi nesnadné proniknout do uzavřeného kruhu pražského studia, ale rozhodně by to za pokus stálo. Ostatně Severní Čechy nemají žádné vlastní regionální vysílání, jako Jižní a Severní Morava - což kdyby Liberec spojil s Budyšínem síly?
Najít zajímavější tvář pro Česko-lužický věstník. Je to jediné periodikum, které se věnuje výlučně česko-lužickosrbským vztahům. Bohužel, takové úzké zaměření málo oslovuje další kruhy čtenářů a málo pomáhá k rozšiřování znalostí o Lužici.
Pro nejmladší generaci daleko více využít internet a jeho možnosti. Tady se už blýská na časy, Společnost přátel Lužice získala doménu luzice.cz a začne internet daleko více využívat. Navrhoval bych také využít internetu k rozsáhlejším projektům - především k vytvoření internetové Hórnikovy knihovny, kde by bylo možné si přečíst nejvýznamnější lužickosrbské literární práce. Vzorem nám při tom může být německý projekt Gutenberg. (http://www.gutenberg2000.de), který přináší ucelené německé texty více než 400 spisovatelů.


2. V Liberci je teď překrásná nová knihovna. Myslím, že by to mělo být to pravé centrum písemných informací o Lužici a Lužických Srbech a další ohnisko česko-lužickosrbské spolupráce.


3. Češi obtížně akceptují současnou jazykovou situaci v Lužici a považují dvoujazyčnost Lužických Srbů za chybu. Bylo by proto velmi vhodné daleko více seznamovat naši veřejnost s problematikou vícejazyčných rodin; se správnými postupy, které vedou k nebývalému rozvoji dětského intelektu. Před problémy, které musí řešit smíšené rodiny v Lužici bude v Čechách zanedlouho stát jistě také řada našich mladých rodičů. Nespornou výhodnost znalosti lužické srbštiny pro mladé občany SRN by měl ukázat intenzívní styk mládeže SRN, České republiky a Polska. Tady máme, bohužel, na naší straně řadu problémů a nedostatků.

Naše zákonodárství nemá žádným způsobem upraven statut (zahraničního) studenta na pracovní stáži v ČR. Je velmi komplikované mladého studenta ze SRN na delší dobu u nás zaměstnat v české firmě, protože oficiální zaměstnávání cizinců je řízeno velmi komplikovaným zákonem, který pro studenty, přijíždějící na praxi vůbec nevyhovuje.
Sem by mělo být napřeno naše společné úsilí. Domnívám se, že kdyby studentská výměna nebyla omezena jenom na vysokoškolské studenty sorabistiky a mohli ji využívat všichni lužickosrbští studenti z různých oborů, velmi by to prospělo k posílení zájmu o lužickou srbštinu. Jazyková vzájemnost našich jazyků je nesporná a jejich velmi blízká gramatická stavba usnadňuje rychlé osvojení druhého jazyka. Různé programy EU umožňují výměnu žáků a studentů, zbývá tedy snad jen vytvořit pro ni na obou stranách ty nejvhodnější podmínky. (Ostatně studenti z mé fakulty již v na univerzitě v Chotěbuzi studují, bohužel nemají žádné informace o dolnolužických aktivitách.) Lužičtí Srbové by se tak skutečně mohli stát oním důležitým pojítkem mezi SRN a ČR.

4. Domowina se zabývala myšlenkou zřídit v Budyšíně trojjazyčné "slovanské gymnázium". Nemohla by taková učiliště být také na české (a polské) straně?

5. Nejlepší formou poznávání je turistika a osobní zkušenost. Zde mají Lužičané hodně co dohánět - vždyť ani v restauraci Srbského domu v Budyšíně se srbsky nedomluvíte! Dokud nebude možné v Lužici nabídnout ucelený poznávací program, do té doby nebude mít česká turistika do Lužice ten správný dopad.

Plány jsou ovšem jenom plány, dokud nebude dostatek vůle a chuti - potom se toho podaří jenom velmi málo. Přál bych si, aby se společným úsilím příslušníků všech čtyř národů podařilo uchovat lužickosrbskou kulturu i lužickosrbský jazyk i pro další staletí.

Josef Ladra


Příbuzné články:
Chtít, umět a moci
Prevence v Trojzemí - (nejen) tisková zpráva
Wollen, Können, Dürfen
Prävention im Dreiländereck - (nicht nur) Pressemitteilung
Sborník Prevence v Trojzemí aneb primární prevence, školství a internet.
Jiří Týř: LUŽICE A EU, výchozí myšlenky projektu
Josef Ladra: Lužický seminář ve 20. století
Josef Ladra: Co dělat pro Lužici?
Leoš Šatava: Lužičtí Srbové a Evropská unie
Jan Nuk: Co by Lužičtí Srbové potřebovali
Volejbalový turnaj v lužickém Radworu
NÁVRH HLAVNÍCH CÍLŮ PROJEKTU LUŽICE A EU
HŁOWNE MYSLIČKI K PROJEKTEJ "ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA"
PROJEKT ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
Michal Canov: Serbske mjena chemiskich elementow
František Vydra: Lužičtí Srbové
ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
SETKÁNÍ V BUDYŠÍNĚ
Moje Lužice - výstava fotografií Jurije Helgesta
ROZCESTNÍK LUŽICE - http://r-lu.dts.cz
PŘÁTELSKÝ PRACOVNÍ SEMINÁŘ - pozvánka do Budyšína
Nejbližší cíle projektu Lužice a EU
Leoš Šatava: Die Lausitzer Sorben und die Europäische Union

Komentáře:
Přidat komentář
     (c) 1996-2008, Dr. Jiří Týř Powered by Linux