suplik.dts.cz   
22.10.2018 - 01:02:50

Svátek má Sabina   


  Brána DTS

Rozcestník
Šuplík
Comenius
Vtipník
Pomůcky DTS


  Šuplík

Výuka
Věda a technika
Čeština
Internet a počítače
Ekologie
Prevence
Adresář prevence
Umění a kultura
E-projekt
Lužice
Edison

11.12.2002 - Lužice - PaedDr. Jiří Týř
Leoš Šatava: Lužičtí Srbové a Evropská unie
Doc. PhDr. Leoš Šatava, CSc. je pracovníkem Ústavu etnologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Několik let žil přímo v Lužici a poznal podrobně každodenní život i problémy Lužických Srbů. Tento článek je jeho vyjádřením ke konceptu projektu Lužice a EU.
1/ Lužičtí Srbové a etnokulturní mapa Evropy

Dnešní svět se - po určitém vystřízlivění z extenzivních, unifikačních a technokratických tendencí a koncepcí minulých desetiletí - výrazně přiklání a navrací k fenoménům jedinečného a specifického. O tom svědčí např. decentralizační programy a posilování regionální identity či lokálních pravomocí v řadě zemí. Také etnické a jazykové menšiny jsou stále výrazněji chápány jako "kulturní dědictví lidstva"; snaha o jejich zachování bývá uváděna v paralele s ekologickými snahami o ochranu a záchranu co největšího počtu živočišných a rostlinných druhů Země. O této proměně pohledu vypovídají i mnohé mezinárodní smlouvy, kupř.: "Evropská charta regionálních či menšinových jazyků" z roku 1992 nebo "Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin" z roku 1994.

Tato skutečnost platí zejména pro současnou, v nebývalé míře se integrující Evropu, jejíž mnohé regiony jsou současně i mateřským územím etnických minorit. Jedním z takovýchto regionů je také Lužice, vlast Lužických Srbů. Není sporu o tom, že se jedná o území do značné míry unikátní - terén na předělu evropského Západu a Východu, na styku germánského a slovanského jazyka a kultury.

Zatímco v řadě jiných oblastí Evropy (Wales, Baskicko, Katalánsko, Laponsko...) i jiných světadílů (Nový Zéland, Sibiř, USA...) je možno v posledních 2-3 desetiletích dokumentovat u řady autochtonních etnicko-jazykových skupin úspěšné snahy o jejich revitalizaci, jsou v Lužici tyto trendy teprve na samém počátku. Je však otevřenou otázkou, zda mohou Lužičtí Srbové, žijící v podmínkách silného (přirozeného) asimilačního tlaku, bez pomoci zvenčí využít svou zřejmě poslední historickou šanci na přetrvání vlastní identity a jazyka.

Československo bylo (až do roku 1950) hlavní zahraniční oporou, do jisté míry "starším bratrem" Lužice. Zájem Čechů o poměry a situaci v Lužici byl značný; naopak kontakt s Čechami, českou kulturou a češtinou byl od 19. století jedním z hlavních zdrojů lužickosrbského národního obrození a národních snah. Na faktu intenzivních vzájemných kontaktů nezměnilo nic ani to, že (po obou světových válkách) nebyly realizovány vize o připojení Lužice k ČSR či vzniku samostatného lužickosrbského státu. Generace lužickosrbské inteligence, která navštěvovala v letech 1945-50 gymnázia v severních Čechách, se stala v nejlepším slova smyslu vlasteneckou a zároveň mezinárodní. Bohužel v následujícím období byly přirozené vazby Čech a Lužice uměle blokovány a znalosti o blízkém slovanském sousedovi, resp. zájem o něj a o jeho jazyk a kulturu, jsou v současnosti spíše na nízkém stupni. Teprve zhruba v posledním roce došlo k výraznějšímu oživení zájmu o Lužici a dění v ní i v české společenské a politické sféře.

Je tak třeba navázat na předchozí stav a zkušenosti a snažit se o znovuvybudování bližších kontaktů mezi Lužicí a (v bezprostřední blízkosti ležící) Českou republikou. Nejde pouze o "praktické" aspekty, související kupř. s brzkým vstupem České republiky do EU a rolí Lužických Srbů coby eventuálního "mostu" v procesu ekonomické a kulturní spolupráce a celkového sbližování ČR a Německa. Pro zachování lužickosrbských specifik, osobité lužickosrbské kultury a lužické srbštiny jako živého jazyka je právě kontakt s Čechy a češtinou mimořádně cenný. Nabízí totiž jakési alternativní zřídlo informací, kulturních modelů a pohledů na svět, jež by mj. mohlo působit coby účinná brzda jejich jazykové a kulturní asimilace.


2. Česká republika a Lužice: možnosti a vize


Projekt "Lužice a Evropská unie" se tak ve výše uvedených souvislostech cíleně snaží o vypracování programu na podporu etnicko-jazykového přetrvání Lužických Srbů coby cenné a zachováníhodné složky nejen Lužice a středoevropského prostoru, ale i Evropy a celého světa.
Na tomto poli může Česká republika sehrát významnou roli. Zmíněný projekt předkládá v dané souvislosti celou řadu návrhů. Za zvláště významné a podnětné aktivity je možno (mimo jiné) považovat:

o podpora zintenzivnění vzájemných česko-lužickosrbských styků na rozličné bázi (přeshraniční partnerská aj. spolupráce obcí, organizované kulturní, sportovní, zájmové aj. aktivity, ekonomické podnikatelské vztahy, turismus, mimořádně významné osobní kontakty...);
o snaha o zvýšení informovanosti české populace o problematice Lužických Srbů (především v mediální oblasti, dále i v rámci školství a v souvislosti s osvětovou prací pro dospělé);
o začlenění lužickosrbského aspektu do činnosti Euroregionu Nisa (včetně užití lužické srbštiny jako čtvrtého jazyka oblasti);
o vytvoření speciálních podmínek pro studium mladých Lužických Srbů na českých středních a vysokých školách ;
o vytvoření lužickosrbského kulturního a informačního centra v Praze (v souvislosti s plány na renovaci nedávno záplavami poškozeného Lužického semináře na Malé Straně) ve spolupráci s českými institucemi a střešní organizací Lužických Srbů -Domowinou.

Vedle šířeji koncipovaných programů je v dané souvislosti třeba zdůraznit nezastupitelnou úlohu osobních styků a kontaktů Lužických Srbů s Čechy. V souvislosti s nejmladší generací dětí a mládeže by tedy bylo třeba cíleně podporovat vzájemné styky, návštěvy, společné tábory, korespondenci apod.

----- ----- -----

Bylo by smutným paradoxem, kdyby právě v době, kdy postupně se sjednocující Evropa začíná přičítat stále větší význam všem cenným složkám své kulturní mnohovrstevnosti, nenašly evropské státní i nadnárodní orgány zároveň dostatek pozornosti a prostředků potřebných k zachování mnohdy handicapovaných, menšinových kultur a jazyků.

Shrnutí: Vzhledem k výše uvedenému si projekt "Lužice a EU" bezpochyby zaslouží pozornost a podporu.


Leoš Šatava


Příbuzné články:
Chtít, umět a moci
Prevence v Trojzemí - (nejen) tisková zpráva
Wollen, Können, Dürfen
Prävention im Dreiländereck - (nicht nur) Pressemitteilung
Sborník Prevence v Trojzemí aneb primární prevence, školství a internet.
Jiří Týř: LUŽICE A EU, výchozí myšlenky projektu
Josef Ladra: Lužický seminář ve 20. století
Josef Ladra: Co dělat pro Lužici?
Leoš Šatava: Lužičtí Srbové a Evropská unie
Jan Nuk: Co by Lužičtí Srbové potřebovali
Volejbalový turnaj v lužickém Radworu
NÁVRH HLAVNÍCH CÍLŮ PROJEKTU LUŽICE A EU
HŁOWNE MYSLIČKI K PROJEKTEJ "ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA"
PROJEKT ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
Michal Canov: Serbske mjena chemiskich elementow
František Vydra: Lužičtí Srbové
ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
SETKÁNÍ V BUDYŠÍNĚ
Moje Lužice - výstava fotografií Jurije Helgesta
ROZCESTNÍK LUŽICE - http://r-lu.dts.cz
PŘÁTELSKÝ PRACOVNÍ SEMINÁŘ - pozvánka do Budyšína
Nejbližší cíle projektu Lužice a EU
O realizátorech projektu Lužice a EU
LUŽICE A EU: Společnost, kultura a vzdělávání
LUŽICE A EU: Informace a komunikace, Instituce a organizace
LUŽICE A EU: Ekonomická spolupráce
Budyšín a okolí - výlet do Horní Lužice
Seminář Lužice a EU - program a účastníci
Lužice a EU - fotoreportáž a zpráva ze semináře
Leoš Šatava: Die Lausitzer Sorben und die Europäische Union
Die Lausitz und die Europäische Union
Žádáme o zachování chrosiické lužickosrbské školy - Petition für den Erhalt der sorbischen Mittelsch
Erhalt der sorbischen Mittelschule Crostwitz - Odpověď saského Ministerstva kultu (německy)
Zachování lužickosrbské školy v Chrosčicích - odpověď saského Ministerstva školství (česky)
Lužice a EU: Návrhy lužickosrbské strany pro jednání výjezdního zasedání podvýboru VEI PS PČR
HLAVNÍ CÍLE PROJEKTU LUŽICE A EU
Euroregion Nisa: Výjezdní zasedání podvýboru VEI - Lužice a EU

Komentáře:
Přidat komentář
     (c) 1996-2008, Dr. Jiří Týř Powered by Linux