suplik.dts.cz   
16.07.2018 - 14:44:31

Svátek má Luboš   


  Brána DTS

Rozcestník
Šuplík
Comenius
Vtipník
Pomůcky DTS


  Šuplík

Výuka
Věda a technika
Čeština
Internet a počítače
Ekologie
Prevence
Adresář prevence
Umění a kultura
E-projekt
Lužice
Edison

12.12.2002 - Lužice - PaedDr. Jiří Týř
Jan Nuk: Co by Lužičtí Srbové potřebovali
Dostali jsme dnes delší dopis od pana Jana Nuka, předsedy lužickosrbské Domowiny. Přinášíme z něj volný výtah týkající se možností přeshraniční spolupráce s Českem.
....... Nyní se pokoušíme zabránit odumření lužickosrbského jazyka projektem WITAJ – zřizujeme mateřské školky s lužickosrbským jazykem. To snad povede k tomu, že bude více lidí aktivně ovládat srbštinu. Musíme uskutečnit to, co se podařilo Bretaňcům, kteří právě takto ve Francii zahájili úspěšný proces svého sebeuvědomění a posílení národní hrdosti. Především jde o to, aby i Srbové byli hrdi na svůj původ, řeč a kulturu a aby si byli vědomi toho, že jsou jako dvojjazyčný národ vlastně vybavenější než Němci ovládající pouze svůj jazyk.


Považujeme za velmi důležité, aby se nám podařilo získat také Němce žijící nejen v Lužici pro to, aby se angažovali při zachování srbštiny a aby i oni pocítili nutnost, že srbština a srbská kultura musí být zachována. Je to ovšem náročný požadavek, podle některých dokonce iluze.

Domníváme se, že je nesmírně důležité, aby se také ve školách hledělo na to, aby se u žáků podporovalo národní sebevědomí. Bohužel dávno pryč jsou ty časy, kdy míval učitel na vesnici skutečnou autoritu a byl ostatním příkladem. Máme dnes už jen málo učitelů, kteří dovedou při probírání učiva přidat i národní aspekty moderním, pro děti a mládež přitažlivým způsobem. Je to snad důsledek průchodu našeho národa režimy minulého století.

Obzvláště usilujeme o to, aby Domowina převzala pod svůj patronát určité školy, které mají rozhodující význam. To je ovšem těžký problém, protože soukromé školy financuje stát pouze z 90 procent. Finanční prostředky z Nadace pro srbský národ (Stiftung fűr das sorbische Volk) se nesmějí použít pro školství, protože ty jsou v kompetenci spolkových zemí: Sasko (Horní Lužice) a Braniborsko (Dolní Lužice). Kdybych se pokusil prosadit prostředky ze srbské nadace na podporu srbského školství, šlo by to na úkor lužickosrbských institucí a podpory kultury. S tím by asi moji zaměstnanci nesouhlasili.

Rádi bychom převedli pod Domowinu školu v Chrósćicích a v Ralbicích a také budyšínskou základní a střední školu a Srbské gymnázium, abychom měli větší vliv na učitelský personál a na strukturu a obsah výuky. Pak by vznikly tzv. národní školy, jaké mají např. Dánové ve Šlesvicku-Holštýnsku. My ovšem nemáme jako zázemí žádnou mateřskou zemi jako Dánové, která by nám ony chybějící finanční prostředky nahradila.

Chtěli bychom směřovat k tomu, aby v Budyšíně vzniklo ze Srbského gymnázia takzvané Slovanské gymnázium. V každém ročníku by tam v budoucnosti mělo být také 5 – 10 českých gymnazistů, kteří by byli ochotni se (vedle němčiny) naučit také lužickou srbštinu. Ale kdo by ty české studenty financoval? Byl by vůbec v Čechách zájem o studium na takovéto škole? Uznaly by české úřady vysvědčení získané tady, v Budyšíně? To jsou otázky, na které nejsem schopen odpovědět.

Doufám rovněž, že lužickosrbští studenti najdou cestu na Karlovu univerzitu do Prahy. V lednu 2003 přijede na Srbské gymnázium v Budyšíně rektor Karlovy univerzity a vysvětlí, jaké možnosti ke studiu by srbští studenti měli. Lužický seminář v Praze by mohl být možná opět využíván jako internát pro srbské studenty a snad by bylo možné vytvořit z něho lužickosrbské kulturní centrum v Praze.

Samostatnou otázkou je problém nezaměstnanosti v Lužici, která nutí Lužické Srby odcházet za prací jinam, čímž se oslabuje jejich společenství.

Důležité jsou přeshraniční styky v kulturní, sportovní a zájmové oblasti. V oblasti sportu by se mělo podnikat více sportovních akcí v příhraničních oblastech severních Čech. Mohly by se organizovat volejbalové a fotbalové turnaje mezi školami a mládeží. Divadelní hry srbských školních dětí by se mohly uvádět v Čechách a české zase v Lužici. Prospěšné by bylo, zorganizovat společné prázdninové tábory.

V březnu 2003 se bude u nás konat Sokolský volejbalový turnaj. Možná, že znáte nějaká česká volejbalová mužstva studentů gymnázia nebo amatérská dorostenecká mužstva, která by se mohla jarního turnaje v Radworu (u Budyšína) zúčastnit.

Naše situace sice není nikterak růžová, ale není důvodu, abychom se všeho vzdali. Kdo nebojuje, bude na tom ještě hůř, a my budeme bojovat dál!

Se srdečným pozdravem

Jan NUK, předseda Domowiny




--------------------------------------------------

Děkuji PhDR. F. Vydrovi za spolupráci při přípravě realizace projektu a za překlad dopisu J. Nuka. Jiří Týř

--------------------------------------------------


Příbuzné články:
Chtít, umět a moci
Prevence v Trojzemí - (nejen) tisková zpráva
Wollen, Können, Dürfen
Prävention im Dreiländereck - (nicht nur) Pressemitteilung
Sborník Prevence v Trojzemí aneb primární prevence, školství a internet.
Jiří Týř: LUŽICE A EU, výchozí myšlenky projektu
Josef Ladra: Lužický seminář ve 20. století
Josef Ladra: Co dělat pro Lužici?
Leoš Šatava: Lužičtí Srbové a Evropská unie
Jan Nuk: Co by Lužičtí Srbové potřebovali
Volejbalový turnaj v lužickém Radworu
NÁVRH HLAVNÍCH CÍLŮ PROJEKTU LUŽICE A EU
HŁOWNE MYSLIČKI K PROJEKTEJ "ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA"
PROJEKT ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
Michal Canov: Serbske mjena chemiskich elementow
František Vydra: Lužičtí Srbové
ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
SETKÁNÍ V BUDYŠÍNĚ
Moje Lužice - výstava fotografií Jurije Helgesta
ROZCESTNÍK LUŽICE - http://r-lu.dts.cz
PŘÁTELSKÝ PRACOVNÍ SEMINÁŘ - pozvánka do Budyšína
Nejbližší cíle projektu Lužice a EU

Komentáře:
Přidat komentář
     (c) 1996-2008, Dr. Jiří Týř Powered by Linux