suplik.dts.cz   
11.12.2018 - 06:16:59

Svátek má Dana   


  Brána DTS

Rozcestník
Šuplík
Comenius
Vtipník
Pomůcky DTS


  Šuplík

Výuka
Věda a technika
Čeština
Internet a počítače
Ekologie
Prevence
Adresář prevence
Umění a kultura
E-projekt
Lužice
Edison

3.5.2003 - Lužice - PaedDr. Jiří Týř
Budyšín a okolí - výlet do Horní Lužice
Nastává doba školních výletů a prázdninových putování. Přinášíme námět na autobusový výlet do Horní Lužice, do historického Budyšína a jeho nejbližšího okolí. Popisu výletu mohou využít i individuálně cestující motoristé.
Výlet je jednodenní. Obsahuje prohlídku historického Budyšína (Bautzen) a jeho blízkého okolí. Místem vjezdu do Německa je Varnsdorf, neboť hraniční přechod v Hrádku nad Nisou a Žitavě neumožňuje zatím průjezd autobusů. Popsané trasy na území Německa měří asi 150 kilometrů. Motoristé jedoucí jinudy si mohou přizpůsobit svou cestu po Horní Lužici rovněž podle uvedeného popisu.


Trasa výletu. Jako podklad je použita kopie z právě prodávané automapy Sachsen, Adac Länderkarte, Blatt 9 (k dostání je u čerpacích stanic, cena je necelých 7 eur).


Část 1. Cestou do Budyšína (Varnsdorf – Kottmarsdorf – Löbau – Budyšín)


Popis výletu začínáme na hraničním přechodu Varnsdorf. Odtud se vydáme do Löbau. Po cestě uvidíme v obci Kottmarsdorf větrný mlýn (vpravo), který dnes slouží jako technická památka.

Při průjezdu městem Löbau uvidíme vpravo zdaleka viditelnou rozhlednu na Löbauer Berg (Lubijska hora). Je to bohatě zdobená technická památka vyrobená z litiny.

Dále jedeme po silnici č. 6 (Görlitz - Bautzen) doleva směrem k Budyšínu (Bautzen). Zde už uvidíme první dvojjazyčné místní tabule (německo - lužickosrbské). Projíždíme krajem, kde sídlil slovanský kmen Milčanů již v 6. století. Milčané byli předchůdci dnešních Lužických Srbů.

Na horizontě přitom uvidíme kostel v obci Bukecy / Hochkirch. V době sedmileté války a v dobách Napoleonova tažení se v blízkém v okolí odehrála velká bitva. Nalevo od silnice je zalesněná hora s vyčnívající rozhlednou zvaná Čornobóh (něm. Czorneboh). Černoboh je bůh zlých sil z pohanských dob, jemuž Slované přinášeli často i krvavé oběti, aby si ho usmířili. Poblíž je ze silnice neviditelná hora Běloboh (něm. Bieleboh). Běloboh je bůh dobra z pohanských dob.

V obci Bukecy můžeme odbočit doprava. Úzkou ulicí se dostaneme dál přes vesnici Wurschen do obce Njechorń / Nechern, kde stojí dům slavného lužickosrbského malíře Měrćina Nowaka. Jeho prohlídka stojí za to (symbolické vstupné činí asi 0,60 eura), ale je možné ji vynechat, neboť nás čeká ještě historický Budyšín.

Část 2. Budyšín – centrum Horní Lužice
Budyšín je krásné město s velmi bohatou historií. Cesta historickým městem je velmi jednoduchá i díky mnoha věžím, podle kterých se můžeme celkem bezpečně orientovat.


Trasa prohlíky historické části Budyšína. Podkladem je mapka z průvodce Bautzen, Stadtführer s podrobným popisem a 114 fotografiemi (cena 6,60 eur).

Do BUDYŠÍNA (Bautzen) přijedeme po Löbauer Strasse do centra. Na pravé straně bude přitom dlouhá zeď hřbitova a za ní budova školy s vysokou věží. Za ní odbočíme doprava a v ulici Am Stadtwall je zvláštní parkoviště pro autobusy, které má i sociální zařízení. Odtud je to do historického centra města pěšky maximálně 10 minut, během nichž už mnohé uvidíme.



Nejprve dojdeme k Bohaté věži / Reichenturm (vedle věže je rovněž WC). Věž si zapamatujeme, budeme se k ní vracet. Od věže půjdeme na náměstí po výstavné ulici Bohata hasa / Reichengasse. Jsou tu krásné měšťanské domy a půjdeme pěší zónou. Na rohu náměstí je restaurace Zum Karrasek. Jde o českého loupežníka, jakéhosi lužického Jánošíka, vůdce loupežnické bandy, který "bohatým bral a chudým dával".



Dále půjdeme k chrámu svatého Petra. Je to mohutná gotická stavba s nejvyšší věží ve městě. Zajímavá je tím, že uvnitř je uprostřed chrámové lodi přepážka. Tou je kostel rozdělen na část katolickou a evangelickou. Kostel je tedy symbolem náboženské snášenlivosti.



Za chrámem se nachází bohatě zdobená budova budyšínského děkanství. Od ní jdeme doleva a dolů k tzv. Mikulášově věži (Nikolaiturm). Na ní je v klenbě brány vytesaná mužská hlava s vousy. Patří městskému písaři Petru z Přišec, který v době obléhání města husity, s nimiž sympatizoval, slíbil, že jim v noci tajně otevře městskou bránu. Vše ale bylo prozrazeno. Písař byl na náměstí veřejně popraven a na výstrahu zrádcům se pak jeho kamenná hlava dostala na věž.



Po průchodu branou této věže se dostaneme na hřbitov zvaný MikŁawšk, kde jsou hroby několika lužickosrbských buditelů (vlastenců), např. Michala Hórnika (na hřbitově jsou trosky gotického kláštera, který byl zničen za 30 leté války). Odtud se vrátíme a za branou hřbitova odbočíme vpravo. Asi po 100 metrech dojdeme k tzv. Matyášově věži (postavena za vlády Matyáše Korvína) a k hradu Ortenburg, který býval sídlem českého místodržícího v dobách, kdy Lužice patřila k Českému království.



Na Ortenburgu je umístěno Srbské muzeum. V létě se na nádvoří konají divadelní představení. Poblíž hradu vidíme městskou vodárnu (kulatá věž).
Brankou v městské hradbě (napravo) se vydáme na procházku kolem městských hradeb, dostaneme se ke staré mohutné vodárenské věži. Dnes je to technické muzeum.
Vlevo uvidíme evangelický kostel sv. Michala a dostaneme se ke Lví věži k hlavní ulici. V ní je vlevo moderní obchodní centrum Kornmarkt / Žitne wiki. Na jeho místě stával od roku 1904 do dubna 1945 tzv. Srbský dům, postavený ze sbírek mezi lidmi jako naše Národní divadlo. V posledních dnech 2. světové války byl nacisty zničen.


Odtud jdeme po chodníku doprava na Most Míru (Friedensbrűcke). Z mostu je nádherný pohled na jedinečné panoráma středověkých věží. Je mezi nimi i tzv. Karáskova věž, v níž byl Jan Karásek (1762-1809) po svém dopadení vězněn.





Z mostu se vrátíme zpět na světelnou křižovatku před mostem a na ní přejdeme ulici na druhou stranu. Asi po 200 metrech odbočíme do ulice vpravo. Uvidíme v ní moderní budovu Německo-srbského divadla, kde se střídají představení hraná v němčině a lužické srbštině.

Ulicí jdeme doleva, až přijdeme k Srbskému domu / Haus der Sorben, který byl postaven srbskou mládeží po roce 1945. Stojí na Poštovním náměstí / Postplatz.



V přízemí Srbského domu - nalevo od hlavního vchodu navštívíme informační středisko, tzv. SKI (Serbska kulturna informacija ). Prohlédneme si vystavené suvenýry, informační materiály a ukázky literární tvorby a výtvarného umění Lužických Srbů. Můžeme tu dostat zdarma některé brožury a informační prospekty o Lužických Srbech. Zdarma jsou tu i ukázky některých srbských novin a časopisů, leccos si tu můžeme i koupit.

V kulturním středisku Srbského domu jsou ukázky literatury, výtvarného umění a informační materiály pro návštěvníky.

Po východu z informačního střediska Srbského domu se dáme doleva, přejdeme do Kurt-Pchalek-Strasse. V ní je nejlepší lužickosrbské knihkupectví (Smolerjec kniharnja). Stojí za to alespoň se na vystavené knihy podívat. Teprve tady si možná zcela uvědomíme, jak bohatá je také současná kultura Lužických Srbů.



Odtud už půjdeme na konci ulice zase k Bohaté věži, již už z dálky poznáme. Naproti této věži je volná travnatá plocha. Až do roku 1996 tu stál desetiposchoďový Dům módy, jehož moderní budova se do starobylé historické části vůbec nehodila, a jenž byl proto nedávno zbourán.

Od Bohaté věže, u níž jsme procházku Budyšínem začínali, to už máme zase jen 10 minut k parkovišti autobusů Am Stadtwall. Tady si můžeme trochu odpočinout při občerstvení, než se vydáme na další cestu.


Část 3. Cestou z Budyšína
(Budyšín – Kleinwelka – Saurierpark – Ralbice – Chrosčice – Baćoń – Budyšín - Oppach - Ebersbach - Varnsdorf)

Autobusem projedeme střed města po hlavní ulici. Zopakujeme si přitom z pohodlí autobusu mnohé z toho, co už jsme viděli: Budeme zase míjet Bohatou věž, přejedeme Most míru, ještě jednou uvidíme nádherné panoráma budyšínských věží.

Za mostem zabočíme doprava po silnici č. 96, směr Hoyerswerda. Pojedeme jako k dálnici, ale v obci MaŁy Wjelkow / Kleinwelka budeme sledovat ukazatele s nápisem URZOO nebo Saurierpark. Ty nám v Kleinwelce ukáží odbočku z hlavní silnice doleva. Po malé chvilce jízdy dojedeme k místu, kde si můžeme prohlédnout velké betonové sochy pravěkých ještěrů.



Je to novodobá atrakce. Nemá s Lužickými Srby mnoho společného. Ti ještěři změny nepřežili. Lužičtí Srbové se svou kulturou, hrdostí a tradicemi ano.

Po prohlídce se vrátíme zpět na silnici č. 96 a pojedeme dál směrem na Hoyerswerdu. V městečku Königswartha / Rakecy odbočíme doleva směr Ralbicy (Ralbitz). Cestou projedeme vesničkou Jitk / Eutrich, kde se podle pověsti narodil čaroděj Krabat, o němž se vypráví v mnoha pověstech a pohádkách.



V Ralbicích zaparkujeme poblíž kostela - navštívíme jedinečný hřbitov se stovkami bílých křížů, které jsou všechny stejné, aby byla ukázána rovnost lidí. Zde máme příležitost přečíst si, jaká jména nosí Lužičtí Srbové.

V Ralbicích je také moderní škola a sportovní stadion. Zde je možné domluvit si před výletem setkání naší školní výpravy s lužickosrbskými dětmi (viz poznámka na konci).

Z Ralbic pojedeme asi 8 km směrem k jihu, do Chrósćic/Crostwitz. Tady je zase pomník polských vojáků, kteří tu padli na konci 2. světové války. V roce 1975 tu byl na návštěvě papež. Ve vesnici je škola "Jurij Chěžka" pojmenovaná po básníkovi, který zahynul ve věku 28 let ve válce v Jugoslávii. Vedle historické budovy školy, o které se v roce 2001 tolik psalo v souvislosti s pokusy omezit její činnost, je velká moderní kulturní hala a hezky upravené nádvoří. I zde se po předchozí domluvě může česká výprava aspoň na chvíli setkat s dětmi, vzájemně se představit, vyměnit si pár drobností na památku a třeba si zahrát nějakou připravenou hru.



Z Chrosčic pojedeme zpět do Budyšína přes obec Baćoń/Storcha, kolem pomníku Cyrila a Metoděje. Tento pomník vystavěli Lužičtí Srbové na počest tisícího výročí příchodu slovanských křesťanských věrozvěstů. Jeho okolí je pěkně upraveno i k odpočinku. Jsou tu vícejazyčné informační a památeční tabule. I tady se můžeme na chvíli zastavit, máme-li ještě čas.




Od Cyrila a Metoděje se za malou chvilku dostaneme zpět do Budyšína. Odtud už pojedeme zpět k české státní hranici do Varnsdorfu kratší cestou, přes Ebersbach a Neugersdorf .




Lužičtí Srbové mají v evropském i světovém měřítku unikátně vysoké procento umělců a inteligence. O jejich kultuře svědčí nejen například množství vydávaných knih, ale i to, že pečlivě udržují a rozvíjejí své tradice.

Na zpáteční cestě si můžeme lépe než dřív uvědomit, že je mnoho věcí, které nás s Lužickými Srby spolují a po našem vstupu do Evropské unie budeme mít ještě více možností vzájemně se poznávat.

----------------------------------------------------------------------------------


Další náměty pro školní výpravy
Kromě poznávání krajiny, památek a historických událostí si můžete (alespoň jeden nebo lépe dva týdny před výletem) dohodnout přímé setkání s dětmi některé z lužickosrbských škol. Pomůže Vám v tom třeba internet:

Co s sebou - Užitečné drobnosti pro setkání:
Například svou fotografii, pohlednici svého města, na níž lze napsat adresu pro dopisování, fotografie jak trávíte volný čas, pohlednice ze severních Čech, české známky či turistické prospekty, které můžete svým slovanským přátelům v Německu ukázat, případně darovat. Fotoaparát na pořízení vzpomínkové fotografie. Hudební nástroj.

Jak se domluvíme - Mluvte pomalu a zřetelně česky:
Srbské děti Vám budou většinu rozumět a vy jim také. Některé obtížnější věty případně i opakujte a obtížná slova přitom nahraďte jinými, podobnými. Němčiny využívejte při dorozumívání jen v nejnutnějším případě.

Jak udělat program setkání:
Nejlépe se při začátku setkání se žáky lužickosrbských škol osvědčuje, aby každá strana zazpívala dvě nebo tři písně ve svém jazyce. Další program už závisí na vaší chuti a fantazii. Lze se dohodnout například na sportovním utkání. Kdo nebude sportovat, může si zahrát nějakou hru, povídat si nebo se jen bavit přihlížením. Celkově se na setkání s dětmi počítá asi hodina času.

Poznámka pro organizátory a vedoucí zájezdu:
Je nutné formou dopisu nebo e-mailem předem dojednat s některou ze škol den a přibližně i hodinu návštěvy. V návrhu na setkání uveďte také stáří a počet dětí, které ve vašem zájezdu na setkání přijedou. Pro urychlení domluvy nezapomeňte uvést kontakt na organizátory a třeba také návrh programu setkání, který si děti mohou samy připravit. Při dorozumívání můžete využít i internet.

Uvádíme adresy škol z oblasti výletu (název školy, obec, PSČ, stát):

Sorbische Schule, Ralbitz / Ralbicy, D-01920, B R D
http://www.schule-ralbitz.de
e-mail: mail@schule-ralbitz.de

Sorbische Schule "Michal Hórnik", Räckelwitz / Worklecy, D - 01920
http://www.schule-raeckelwitz.de
e-mail: info@schule-raeckelwitz.de

Sorbische Schule "Jurij Chěžka", Crostwitz / Chrósćicy, D - 01920

Srjedźna šula Radwor, Radibor / Radwor, D - 01920
http://www.radibor.net
e-mail: schule@radibor.de

Podle podkladů PhDr. F. Vydry napsal a fotografiemi doprovodil Jiří Týř


Příbuzné články:
Jiří Týř: LUŽICE A EU, výchozí myšlenky projektu
Josef Ladra: Co dělat pro Lužici?
Leoš Šatava: Lužičtí Srbové a Evropská unie
Jan Nuk: Co by Lužičtí Srbové potřebovali
HŁOWNE MYSLIČKI K PROJEKTEJ "ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA"
PROJEKT ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
ŁUŽICA A EUROPSKA UNIJA
Kraslice Lužických Srbů, popis zdobení kraslic voskem
Velikonoční neděle: Lužičtí velikonoční jezdci
O realizátorech projektu Lužice a EU
LUŽICE A EU: Společnost, kultura a vzdělávání
LUŽICE A EU: Informace a komunikace, Instituce a organizace
LUŽICE A EU: Ekonomická spolupráce
Budyšín a okolí - výlet do Horní Lužice

Komentáře:
Přidat komentář
     (c) 1996-2008, Dr. Jiří Týř Powered by Linux